Evropské ceny zemního plynu stoupají, mezinárodní ceny ropy kolísají

Cena zemního plynu v Evropě vzrostla a dosáhla nového rekordu; mezinárodní cena ropy kolísala na vysoké úrovni, jednou se vrhla na historické maximum 130 dolarů za barel, a pak na „horské dráze“ klesla na méně než 100 dolarů... V poslední době se rozpor mezi globální nabídkou a poptávkou po energii zesílil, a ceny energií velmi kolísaly.

Mezinárodní ceny energií, ovlivněné geopolitickým napětím, zvýšenými sankcemi, nárůstem produkce OPEC a mnoha dalšími faktory, v poslední době zažívají výkyvy na „horské dráze“. Cenu energie jakožto komodity určují především základy nabídky a poptávky. Za velkými výkyvy světových cen energií jsou tedy ve skutečnosti drastické změny podmínek nabídky a poptávky. Existuje mnoho faktorů, které ovlivňují nabídku a poptávku, včetně geopolitiky, světové ekonomiky, extrémního počasí, incidentů atd. Například na začátku roku 2020 zachvátila svět epidemie nové koruny, světová ekonomika se zastavila, poptávka po energii spadla z útesu a ceny ropy a zemního plynu prudce klesly; v roce 2021 se globální ekonomika začala zotavovat, což vede k oživení poptávky po energii. Pod vlivem mnoha faktorů, jako je zpoždění obnovy výrobní kapacity, ceny ropy a plynu prudce vzrostly.

Na tomto pozadí geopolitické konflikty a energetické sankce dále zvýšily mezinárodní ceny energie a prohloubily „nedostatek energie“ v Evropě. EU je vysoce závislá na vnější energii. Přestože podíl obnovitelné energie roste, v posledních pěti letech se asi 57 až 60 procent spotřeby energie v EU spoléhá na dovoz fosilní energie. Kromě toho Evropa zavedla poměrně agresivní strategii energetické transformace. Evropské země, zastoupené především Německem, prosazují energetickou transformaci a podíl obnovitelné energie je na světové špičce. Za stávajících technických podmínek však platí, že čím vyšší podíl obnovitelné energie, tím horší stabilita energetické bezpečnosti, která je dána charakteristikou obnovitelné energie. Jakmile tedy dojde k mimořádným událostem, jako je extrémní počasí, energetické dilema v Evropě se stane prominentním.

Z dlouhodobého hlediska bude dopad geopolitických konfliktů na mezinárodní trhy s energií a uhlíkem nevyhnutelně podporovat rozvoj čisté energie. V krátkodobém a střednědobém horizontu však odpor vůči globálnímu přechodu na nízkouhlíkové hospodářství poroste. Oživení uhelné energie a pokles globálních cen uhlíku podpoří růst uhlíkových emisí. Narušení tempa přechodu na nízkouhlíkové hospodářství v některých zemích. Uhlí se v Evropě stane alternativou zemního plynu, přičemž některé země znovu spustí odstavené uhelné a jaderné elektrárny. Mezinárodní konkurence v oblasti zemního plynu také vyhnala spotovou cenu paliva pro teplárny a elektrárny v Asii a na dalších místech na rekordní hodnoty a některé země byly nuceny přejít na topný olej, uhlí a další paliva s vysokými emisemi, což zpozdilo přechod na zelenou energii. Rostoucí ceny klíčových nerostů navíc zvýšily náklady na novou energii a výrazně vzrostly náklady na vývoj čisté energie a nových energetických vozidel, což zvýšilo odolnost.